Florbal je sport, který je poměrně nový. Začal vznikat ve Švédsku, v sedmdesátých letech dvacátého století. Pravidla se v průběhu jeho vzniku stále měnila, ale v roce 1986 byla založena mezinárodní florbalová federace, která pravidla florbalu sjednotila. Tato federace musí například i schvalovat florbalové hole neboli florbalové hokejky. Florbalky totiž musí splňovat určitou délku a tvrdost, která je daná právě IFF (International floorball federation) neboli mezinárodní florbalovou federací. Základním kriteriem florbalové hokejky je to, že čepel musí být zahnutá vlevo nebo vpravo. Podle IFF musí být schváleny i míčky, které mohou být v České republice buďto bílé nebo vanilkové.

Toto jsou však pravidla výstroje florbalové hokejky. My se podíváme blíž na pravidla samotné hry florbalu. Na začátek je důležité říct, že florbal se hraje v hale na hřišti velkém 40×20 metrů. Florbalové hřiště je ohraničeno zhruba 50 centimetrovými vysokými mantinely. Ve florbalu proti sobě nastupují dva týmy, jeden tým se skládá z pěti hráčů a brankáře. Nemusí to tak být vždy, ale většinou se hrají hráči v poli na tři útočníky a dva obránce. Brankář má branku širokou sto šedesát centimetrů širokou a sto patnáct centimetrů vysokou, hluboké jsou šedesát pět centimetrů v dolní části a čtyřicet centimetrů v horní části. Branky jsou potažené měkkou obvodovou chytací sítí. Doba hry je rozdělena na třetiny po dvaceti minutách. Avšak tento limit platí pouze u elitních soutěží, u mládeže a nižších soutěží jsou časy jiné. Přestávka mezi třetinami je 10 minut, opět pouze v elitních soutěžích. Dámy, juniorky, hrají třikrát patnáct minut čistého času s přestávkou pěti minut. Míček musí hráči hrát pouze florbalovou hokejkou. Musí však dávat pozor, aby nezdvihli florbalovou hůl nad úrovní kolen. Míček však mohou odehrát i zpracovat nohou, ale přihrávka nebo vstřelení gólu nohou neplatí. Kontakt hráčů mezi sebou není zakázán a hra tělem se toleruje. Nesmíte však hrát hlavou nebo rukama.